Pád Mt.Goxu ukazuje výhody i nevýhody kryptoměn

27 02 2014

Společně s 2 dalšími spoluautory jsem napsal článeček o Mt. Gox, co vyšel na deníku referendum (dodám, že s deníkem se příliš politicky neshoduji). Jako obvykle se z "úvodu do problematiky" stal poměrně detailní článek. Ještě trochu jinak popisuji bitcoin tady.

Pokud se jenom trochu zajímáte ať už o technologie nebo o ekonomii, určitě jste někdy četli o fenoménu kryptoměn. V poslední době spíše v negativních souvislostech - výkyvy cen, pády, krádeže, hackerské útoky, drogy, problémy. Je to s kryptoměnami skutečně tak špatné? Co jsou to kryptoměny, co je to Bitcoin?

Kryptoměny jsou platební systémy, které umožňují provádět platby po internetu více či méně anonymně a decentralizovaně; ve většině těchto kryptoměn se potom nepřevádí "skutečné" finanční částky, ale vytvoří se "umělá" měna, u které se nějak matematicky definuje její množství. Proto též výraz "kryptoměna".

Neznamená to, že kryptoměny nemají hodnotu, protože jsou "umělé" - jelikož jich je v daném čase omezené množství a nejsou jednoduše zkopírovatelné a vytvořitelné, dají se směňovat za "skutečné", tj. státem zaštiťované měny. (Otázka skutečnosti a neskutečnosti státem zaštiťovaných měn je zajímavá a právě v době kryptoměn je zajímavé ji řešit, ale není to tématem tohoto článku.)

Bitcoin je největší, nejznámnější a nejzajímavější takovou kryptoměnou.

V platebním systému Bitcoin má každý uživatel tzv. peněženku, která se skládá z několika adres (adresa se dá zjednodušeně představit jako účet v bance, kterých ale můžete mít neomezený počet), a na každé z adres máte nějaký zůstatek v bitcoinech - slovo "bitcoin" označuje jak celý platební systém, tak jednotku měny, kterou celý systém používá. Jako zkratka pro měnu se používá BTC (či někdy XBT).

Bitcoiny jsou dělitelné - jako uživatel tak můžu mít například 1 BTC, 10 BTC, 0.0001 BTC, 123.4560007 BTC, apod. Často se používá bitcoin s malým "b" jako výraz pro samotnou měnu a Bitcoin s velkým "B" pro celý platební systém - toho se budu držet i v tomto článku.

Ve skutečnosti není bitcoin něco fakticky existujícího. Jediné, co opravdu máte, je peněženka, na které je zůstatek, a možnost z této peněženky poslat zůstatek jinam. Z toho plyne jedna důležitá konsekvence.

Cizí přístup k vašim bitcoinům je fatální. Pro srovnání: pokud například někdo získá přístup k vašim e-mailům, je to sice špatné, ale máte k nim pořád přístup i vy. Nic tak moc se neděje, možná někdo zná vaše známé, možná si přečte vaše pracovní záležitosti, ale vy se k nim nakonec dostanete taky. Pokud ale někdo získá přístup k vašim bitcoinům, už je nemáte.

Pokud někdo získá vaše bitcoiny, nezíská jejich kopii, ale naopak získá možnost s vašemi bitcoiny nakládat - tj. první, co udělá, je převod do vlastní peněženky - a převody bitcoinů jsou nevratné. Díky decentralizaci nemáte dalšího arbitra nebo soud, na který se obrátit. Pokud někdo má vaše bitcoiny, jsou pryč.

Tzv. bitcoinové směnárny jsou služby třetích stran, na kterých lze směňovat bitcoiny za státem kryté měny, a naopak. Směnárna samotná pouze zprostředkovává prodej a nákup mezi uživateli a funguje jako prostředník - nové bitcoiny nevyrábí.

Tyto směnárny jsou součástí Bitcoinu v širším smyslu slova, ale pro samotnou technickou stránku věci (zajišťování a ověřování převodů) nejsou klíčové. Jde tedy o služby na Bitcoin napojené a pro popularitu měny důležité, ale přitom by bez nich převody stále fungovaly - jen by poté bylo nutné hodnotu bitcoinu určovat nějak jinak.

Většinou směnárny fungují tak, že uživateli umožňují na vnitřní účet u směnárny nahrát finanční částku ve státní měně a převést na kryptoměnu za kurz, na kterém se dohodne s jiným uživatelem. Poté umožňují kryptoměnu odeslat na uživatelovu peněženku. Směnárna je tedy pouze prostředník dvou uživatelů - identitu druhého uživatele ale neznáte, čili lze mít pocit, že obchodujete "se směnárnou".

Převod funguje logicky i druhým směrem - pokud tedy chci peníze za například 1 bitcoin, pošlu 1 bitcoin do směnárny a mám na interním účtě směnárny 1 BTC. Tento můžu směnit na státní měny; co můžu ale také dělat, je bitcoiny na účtě směnárny "držet" a nepřevádět je na svou vlastní peněženku. V tom případě potom může fungovat směnárna jako jakási "banka" - bitcoiny mám tam, jsou chráněny mým jménem a heslem a můžu si je kdykoliv vybrat.

Mt.Gox byl jednou z podobných směnáren.

Velké množství uživatelů skutečně směnárny jako úložiště bitcoinů používá. To s sebou nese nevýhody i výhody - výhoda je ta, že nemusím řešit zabezpečování a převádění peněženek a stačí mi k přístupu k mým bitcoinům jméno a heslo do webové služby.

Nevýhody ale převažují - pokud se někdo dostane do vašeho účtu, například uhodnutím jména a hesla, může si převést bitcoiny k sobě. Pokud někdo napadne směnárnu - podobně jako například při vykradení sejfu banky - může buď přímo ukrást vaše bitcoiny, nebo minimálně může učinit směnárnu insolventní.

Tedy - Bitcoin má vlastní systém pro peněženky a zůstatky. Nad tímto systémem existuje systém směnáren, které mají samy vlastní systém uživatelských účtů a zůstatků, který s tímto systémem je paralelní - ale pokud máte bitcoiny na interním systému směnárny, stále je ještě nemáte na vlastní peněžence. Místo toho svěřujete své bitcoiny směnárně, která je může mít kvalitně zabezpečené, ale nemusí.

Pokud nemá, o bitcoiny přijdete. (Můžete se poté snažit vysoudit náhradu v soudním sporu ve světě mimo klávesnici. Nejsem si jist, jestli nějaké podobné soudní spory někdy vůbec proběhly a jaké byly jejich výsledky.)

V současné době se děje to, že Mt.Gox byl napaden hackerským útokem a nejspíš hackeři vyvedli ze systému směnárny bitcoiny bez jejího vědomí. Uživatelé si potom nemohli převést bitcoiny na svoje peněženky; 25. února 2014 potom Mt.Gox zavřel svoje dveře úplně.

Historie Bitcoinu

Bitcoin vznikl v komunitě tzv. cypherpunkerů (složenina slov cyberpunk a cipher - šifra). Hnutí cypherpunku se přibližně od osmdesátých let (výrazněji ale až od let devadesátých) snaží o změnu světa pomocí kryptografie a na šifrování založených nástrojů, a jejich diskuze probíhala hlavně na tzv. mailing listech (z nichž poslední běžící donedávna fungoval na výstižné adrese al-qaeda.net).

Manifest Cypherpunkerů z roku 1993, dostupný například na activism.net, začíná takto: "Soukromí je pro otevřenou společnost v elektronickém věku potřebné." - a dále pokračuje – "Nemůžeme předpokládat, že vlády, korporace nebo jiné velké a beztvaré organizace nám samy z dobré vůle soukromí darují. (...) Musíme si vlastní soukromí sami bránit, když už nějaké chceme mít. (...) My, Cypherpunkeři, se věnujeme budování anonymních systémů. Bráníme naše soukromí pomocí kryptografie. (...) Cypherpunkeři píšou kód. Víme, že někdo software pro bránění našeho soukromí napsat musí, a protože nemůžeme získat soukromí, dokud to někdo neudělá, napíšeme ho my."

Do hnutí cypherpunkerů patřili například Jacob Applebaum, autor anonymizačního software Tor; Bram Cohen, autor P2P sítě BitTorrent; John Gilmore, taktéž zakladatel známé americké Electronic Frontier Foundation; nebo Julian Assange, zakladatel serveru Wikileaks.

V současné době Cypherpunk mailing list stále funguje a ačkoliv byl donedávna poměrně mrtvý, Snowdenova aféra ho opět oživila; do jaké míry je současná diskuze přínosná, neumím posoudit, ale můžete se sami přihlásit na severu cpunks.org, následovníku serveru al-quaeda.net.

Z tohoto étosu proaktivního boje za elektronické soukromí vyrostl i platební systém Bitcoin. Autor, Satoshi Nakamoto (pseudonym), se diskuzí na cypherpunk mailing listu sice přímo neúčastnil (či to není známo), ale při implementaci přímo použil ideje tam vzniklé, a snad všichni ranní bitcoineři pocházeli z této komunity. Domnělou nutnost vytvoření anonymního a na státech nezávislého platebního systému dobře vystihuje text, zašifrovaný do mýticky nazvaného Genesis blocku - vlastně prvního bitcoinu na světě: "The Times, 3. ledna 2009: kancléř uvažuje o druhém bailoutu bank".

Bitcoin je neregulovaná anonymní měna, jejíž filosofie je částečně založena na aktivismu cypherpunku, a částečně na obdivu k rakouské ekonomické škole, která mimo jiné prosazuje kontrolovanou inflaci a omezené množství peněz. Například Milton Friedman, americký ekonom a mj. poradce Ronalda Raegana, v rozhovoru z roku 2006 předpovídá, že při kontrolovaném množství peněz přestanou být užitečné centrální banky. "Představte si, že by Fed řekl, že zvětší množství peněz o čtyři procenta, rok po roce, měsíc po měsíci, týden po týdnu. Mohl by to být čistě mechanický projekt. Stačil by k tomu prostě počítač."

Historie směnáren

Výhoda bitoinu od začátku byla, že přístup k této technologii, umožňující převody finančních částek, má dnes na Západě skutečně každý - stačí mít přístup k internetu. Není potřeba schvalovat cokoliv u centrálních bank, není potřeba čekat na byrokratická razítka, stačí umět trochu programovat a svět je váš. Mimo jiné to umožnilo - alespoň ze začátku, než se Bitcoin stal populární a pro regulační úřady něčím víc, než zábavným projektem několika hackerů - neregulované vznikání burz, obchodů nebo dalších služeb.

Na druhou stranu byla v té době komunita velmi malá, a ačkoliv většina lidí už tehdy věřila, že Bitcoin bude velký, silný a důležitý, tak díky nepřílišné velikosti komunity byla kvalita těchto služeb různá.

Jednou z nově vznikajících služeb byla internetová směnárna Mt.Gox. Jed McCaleb, tvůrce P2P sítě eDonkey, na doméně, původně určené k směňování herních karet Magic the Gathering (proto Mt.Gox - Magic the Gathering Online eXchange), naprogramoval v roce 2010 směnárnu mezi bitcoiny a dolary. Směnárna byla pomalá, nebylo nejlehčí dostat finanční prostředky na ní či z ní, ale fungovala a získala si většinu lidí z tehdy ještě velmi malé bitcoinové komunity.

V roce 2011 prodal Jed směnárnu Mt.Gox dalšímu fandovi Bitcoinu - Marku Karpelesovi, vystupujícímu též pod přezdívkou MagicalTux (od názvu tučňáka v logu operačního systému Linux), co přesunul směnárnu do Japonska, možná i kvůli menším regulacím, ale spíše prostě proto, že v Japonsku žil a měl manželku. A přibližně v té době začaly s touto směnárnou problémy.

Velmi brzy po prodeji napadl směnárnu hacker, ukradl uživatelům jejich bitcoiny a serveru všechna data o uživatelích - směnárna ale útok přežila. Směnárna měla dále v letech 2012 a 2013 problémy s převodem ze služby Dwolla, s americkými regulačními úřady, převody peněz z jejich účtů trvaly dlouho. Komunita ale službu stále používala.

Ve skutečnosti totiž i přes problémy byla jedna z funkčnějších - postavit server, provádějící finanční služby dostatečně bezpečně a za zvyšujícího se zájmu regulačních úřadů je práce náročnější, než jeden nadšený geek v garáži může zvládnout - je nutné si uvědomit, že bitcoin roste velmi rapidně a rychle a zabezpečení služeb, které možná stačilo v roce 2011, je v roce 2014 naprosto nedostatečné.

TradeHill, Bitcoinica, a další služby padaly jedna za druhou. S rostoucí hodnotou bitcoinu se zvyšovaly hackerské útoky na návazné bitcoin služby; Mt.Gox v tomto světle vypadal jako přece jenom nejstarší a stále funkční služba - behemoth, kterého jen tak něco neshodí.

Postupem času se začaly objevovat další, do určité míry funkčnější a spolehlivější směnárny. V současné době stojí za zmínku asi Kraken a BitStamp, které obě fungují velmi rychle a spolehlivě - směnárna BitStamp objemem směnárnu Mt.Gox přesáhla začátkem roku 2014. Přesto mělo stále velké množství lidí na serveru Mt.Gox finanční prostředky - jak z historických důvodů, tak například z nedůvěry k dalším službám.

Bohužel, i server Mt.Gox byl nakonec (nejspíše) napaden hackerem tak, že ztráta prostředků byla příliš velká a server přestal nejdříve vyplácet peníze, a 25. února 2014 pak přestal fungovat úplně.

Útok za útokem

S velkou mírou nadsázky se dá situace v bitcoinových službách přirovnat k české bankovní situaci 90. let, kdy bankovní domy krachovaly a braly s sebou finanční prostředky v bankách umístěné.

Situace je to podobná v tom, že šlo částečně o důsledek divokého kapitalismu, který byl nakonec vyřešen větším centrálním dohledem centrální banky nad bankovními ústavy. Situace je rozdílná v tom, že i v 90. letech dohled centrální banky byl, a existovala částečná státní garance vkladů.

Bitcoin ale centrální banku nemá a nechce ji. Základ Bitcoinu, co je přímo v jeho kořenech, co je zakódováno přímo do prvního bitcoinu vůbec, je - nechceme centrální banky. Nechceme bailouty. Nikdo - ani Mt.Gox - není "too big to fail".

Pokud směnárna zkrachuje a vezme s sebou finanční prostředky uživatelů - ať zkrachuje. Svobodný trh si to nakonec nějak přebere - nakonec, Bitcoin jako platební systém funguje dál. Můžete to brát jako výhodu, nebo jako nevýhodu - ale do Bitcoinu vás nikdo nenutí, používáte ho svobodně.

Je dobře, že Mt. Gox zkrachoval a vzal sebou bitcoiny desítek lidí? Není. Důvěru v celý systém to neposílí.

Je ale dobře, že neexistuje žádná centrální, státní instituce, co by Mt.Gox za daně, nedobrovolně vybrané od občanů, Mt.Gox zachránila? Je dobře, že v Bitcoinovém světě neexistuje privatizace výnosů a zestátňování ztrát? Jednoznačně ano.

Bitcoin je založen na dobrovolnosti. Proto tak přitahuje libertariány a zastánce co nejmenšího státu. Mt.Gox spadnul. Jiné, důvěryhodnější směnárny ho ale již nahrazují - slovinsko-britský BitStamp je v tuto dobu asi nejlepší další volba.

Kromě toho existují další, více decentralizované možnosti směny - jednak server localbitcoins, malý startup z Finska, který umožňuje setkávat se prodávajícím a kupujícím osobně. Jednak automaty, které přibývají jeden za druhým i po českých a moravských městech.

Jednoduše řečeno, dostat se do světa Bitcoinu je teď jednodušší, než kdy předtím. Pádu některých směnáren navzdory.

Můžete se přidat.

Pozn

Ve verzi článku na deníku referendum jsem psal, že Satoshi Nakamoto se účastnil diskuzí na cypherpunks mailing listu. To není pravda.